Buell Ulysses Petera Egana

Peter Egan, 17, října 2016 – z anglického originálu přeložil Vilda

Jako jediný motocykl, který se našemu milovanému velkému redaktorovi podařilo udržet ve svém vozovém parku až dodnes, musí být tento motocykl značky Buell opravdu dobrý!

„Je dobře, že se tvoje přelétání mezi motocykly nevztahuje taky na manželství,“ řekl mi můj přítel Jim před několika lety, když obdivoval mou tehdy novou Ducati 996, „nebo bys teď měl desátou ženu a strádal bys na alimentech.“

To samozřejmě předpokládá, že kromě Barb je na zemi ještě devět žen, které jsou dost svaté na to, aby mě snesly, ale teď není třeba o této znepokojivé otázce přemýšlet.

Jde o to, že i když jsem možná monogamní, jsem také nekonečně fascinován novými a pravděpodobně lepšími motocykly, které přicházejí, a mezi svými přáteli mám pověst toho, že si nechávám různé motorky pouhé dva nebo tři roky, než se přesunu dál.

Obecně platí, že rozhodnutí o výměně nahoru, dolů nebo bokem mě napadá během dlouhé cesty, na které vykouzlím představy o novém (nebo ojetém) stroji, který by se na cestu lépe hodil. Také si prostě užívám příležitost zažít nové a odlišné věci. To je v souladu s mým osobním životním mottem, které zní: „Po smrti není čas jednat.“

Takže je to překvapení – dokonce i pro mě –, že sedmým rokem vlastním tmavě modrý adventure bike Buell Ulysses XB12X z roku 2009, zakoupený nový na začátku roku 2010. Zřejmě to překvapilo i redaktora Hoyera, protože po mě chtěl vysvětlit tento problém zaměřený na Buell.

„Proč ho máš tak dlouho?“ zeptal se.

Buell Ulysses Petera Egana. Nick Berard

Malá skupina mých kamarádů motorkářů se ptala na stejnou otázku, protože testovali Ulysses, když poprvé vyšel v roce 2006 a zjistili, že má spoustu chyb. Nelíbilo se jim ani chvění ani dunění motoru 1200 Harley Sportster – i když s válci, hlavami a vstřikováním paliva navrženým společností Buell, gumovým uložením a velkou extra dávkou výkonu – ani někdy hlučný ventilátor, který ochlazuje zadní válec a fouká horký vzduch přímo na vaši pravou nohu. Několik kluků, které znám, absolvovalo jednu zkušební jízdu na Ulysses a jednoduše odešli.

Ale vzal jsem naši první testovací motorku Ulysses na dlouhou cestu přes Virginii a Blue Ridge a líbilo se mi to. Vedro mi přišlo téměř bez problémů, patrné jen za velmi horkého dne, kdy při jízdě na sever foukal silný vítr od západu. A v chladném počasí to bylo opravdu dobré. Kromě toho, jako vlastník motocyklů Norton Commando a Harley Road King jsem poněkud zvyklý na Big Twiny, které vypadají, že chtějí vyskočit ze svých rámů při stání na volnoběh, ale stanou se nádherně hladkými v plném cvalu. Motor Ulysses má také široký rozsah velkého točivého momentu a vyjíždí tvrdě ze zatáček téměř v jakýchkoli rozumných otáčkách. Díky tomu je jízda na horských cestách naší západní hornaté oblasti Wisconsinu zábavná, ale také velmi uvolněná na dálnici. Šoupe se rychlostí 70 mph a točí jen asi 3 100 ot./min.

Po pravdě řečeno, i pro mě je toto kolo trochu kultovní, možná proto, že bylo vyrobeno v East Troy ve Wisconsinu, jen asi 60 mil východně od mého domova.

Další hezkou věcí na tomto motoru jsou jeho hydraulická zdvihátka ventilů. Žádný ventil se nenastavuje. Navíc motorka používá koncový převod ozubeným řemenem, takže za sedm let jsem na toto hnací ústrojí nesáhl, kromě výměny oleje a filtru. Jako úplné odhalení bych zde měl zmínit, že jsem minulý týden překonal hranici 7 000 mil na Buellu, protože moje jízdy mají tendenci být slabě rozloženy mezi ostatní motocykly v mé malé stáji a příležitostný CW testovací motocykl. Ale za tu dobu jsem neměl jedinou poruchu, uvolněný šroub nebo opravu. Jen ty výměny oleje a nová sada pneumatik na 4500 km. Buell pokaždé jednoduše nastartuju a jedu. Má dokonce původní baterii.

S pohonem jsem tedy spokojený, ale podvozek miluji. Velká vidlice a zadní tlumič Showa nabízejí vynikající poddajnost a přilnavost na silnici, geometrie řízení umožňuje, aby se motorka instinktivně vedla podle vašich rozmarů, a osvícené teorie Erika Buella o centralizaci hmoty a redukci hmotnosti můžete skutečně cítit a ocenit při jízdě. Výfuk je pod motorem a slouží také jako jeho ochrana, zadní kyvná vidlice slouží jako nádrž na olej, díky přední jednokotoučové obvodové brzdě může být lehčí kolo, protože nepřenáší ke středu žádné brzdící síly. Také 4,4-galonová náplň paliva sedí relativně nízko v dutém rámu/nádrži. To vše dělá z relativně krátkého podvozku rychlý, kompaktní, ochotný a hravý motocykl.

Buell Ulysses Petera Egana. Nick Berard

Pokud mi na této motorce funguje dobře dynamika, tak i jeho praktičnost a pohodlí na turistiku. Má skvělé a prostorné kufry, třípolohové opěradlo, které může sloužit jako nosič zavazadel, pěkné široké stupačky, vyhřívané rukojeti, spoustu místa pro nohy a k dispozici jak nízké, tak vysoké sedadlo – obě se osvědčily jako pohodlné pro každodenní použití. I pro spolujezdce.

Po pravdě řečeno, i pro mě je tento motocykl trochu kultovní, možná proto, že byl vyroben v East Troy ve Wisconsinu, jen asi 60 mil východně od mého domova, a líbí se mi jeho mírně neortodoxní, ale čisté linie. Jako přísloví „v jednoduchosti je krása“, které pro mě funguje. Pěkné je i zpracování detailů na motocyklu; je to povedená sbírka velmi kvalitních komponentů.

Splnil tedy tento stroj svou možnou roli adventure motocyklu? Neptejte se mě. Nebral bych žádný bajk vážící více než 325 liber vážně mimo silnici. Je to pro mě silniční motocykl, který také docela dobře funguje na štěrkových úsecích a občasných prašných příjezdových cestách. Je to motorka, kterou beru, když si opravdu chci vychutnat dálnici do (bývalé) MotoGP v Indy nebo projet ve dvou klikatými dlážděnými průsmyky Colorado Rockies, jak jsme to udělali s Barb (stále moje první žena) o dovolené minulý týden.

Ulysses mi prostě padnul jako dobré pracovní rukavice a nenapadá mě na světě důvod, proč bych ho měl vyměnit.